OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Kontaktujte nás: +420 705 005 007 | info@ecyklistika.cz

S ELEKTROKOLEM NA POHODU VÝŠ A DÁL 

 

Elektrokola dávají cykloturistice zcela nový rozměr.

Kopce? Budete je mít raději než rovinu kolem řeky. Ba co víc. Budete je vyhledávat a milovat.

Lapání po dechu, srdce až v krku, mokré studené tričko hned po prvních kilometrech, slábnoucí nohy a přitom ještě polovina cesty před vámi? Máte zdravotní problémy? Nebo vyšší věk a obavu, jestli na ten výlet ještě máte? Nebo prostě jen díky životnímu stylu nezvládnete to co dřív a jízda na kole vás už tolik netěší? Je to spíš dřina než zábava? Partner vám pořád ujíždí a vás to kolo s ním přestává bavit? Zapomeňte na to. Tohle když nebudete chtít, tak na elektrokole už nezakusíte.

Zkuste elektrokolo, s tím vším vám pomůže. V každém slušném obchodě s elektrokoly vám ochotně poradí a hlavně vám ho půjčí. Nebo si ho půjčte od kamaráda, dnes už ho má spousta lidí kolem vás. A pak i ten nejvíc zarytý odpůrce elektrokol změní názor, když se poprvé sveze. Znáte to, zkušenost je nepřenosná.

A hlavně - žádné obavy, nejsou na místě. Opravdu to není motorka, co jezdí sama. Je to pořád kolo, na kterém se musí šlapat. Ovšem tohle elektrokolo umí s tím šlapáním setsakramentsky pomoci ve chvílích, kdy se to nejvíc hodí, avšak vždy jen tolik, kolik mu sami dovolíte. Je to prostě parťák, který šlape s vámi a podle vás.

 

Můj příběh

aneb jak se z ortodoxního klasického horského cyklisty stal nadšený ecyklista

Je mi 45 let. Celý život jezdím na kole. Miluju kolo. S věkem jsem měl sice rád kopce méně a méně, ale pořád kolo bylo a je sportem i zábavou číslo jedna. No a pak mne potkaly zdravotní problémy a doktor mi kolo zakázal. Ale znáte to: 'situace byla vážná nikoli však beznadějná', ale na výběr toho moc nezbývalo. Buď přestat jezdit úplně, anebo koupit elektrokolo a mít fyzickou zátěž pod kontrolou. Cože?! Elektrokolo?! Jááá?!

Jakmile jsem si odehrál krátkou intimní chvilku se svou zhrzelou ješitností a suše vyhodnotil možnosti, požádal jsem ženu mého nejlepšího kamaráda a půjčil jsem si její nové dámské trekové elektrokolo. S košíkem vzadu na nákup. Ujistil jsem ji, že jí ho určitě max. za 10 minut vrátím, že se jen kousek projedu, abych se ujistil, že takové elektrokolo zřejmě nebude nic pro mne. Zkušeně mi řekla, že baterii mi dobila na 100% a že v práci končí za 2 hodiny, do té doby ať jsem zpět. Zasmál jsem se. Ona taky. Zkrátím to. Jezdil jsem po kopcích skoro celé ty dvě hodiny nahoru dolů sem a tam a třebaže začalo trochu pršet, přál jsem si, aby ta dvouhodinovka trvala déle. Ujel jsem skoro 40 km, pěkně ale na pohodu (tep jsem si hlídal na hodinkách), téměř suché tričko. A nadšený! Celou tu dobu jsem byl tak nadšený, jako když jsem jako děcko poprvé vyjel na kole sám bez balančních koleček. Opravdové dlouhotrvající nadšení. Kolo jsem pokorně za hodinu a tři čtvrtě vrátil a ještě teď mi zvoní v uších její smích. Ano, zkušenost je opravdu nepřenosná. Ona už věděla, já to musel teprve objevit.

Ještě tentýž měsíc jsem prodal svého skoro nového celoodpruženého krasavce jinému dobrému kamarádovi a jal se objednat si de facto stejného krasavce jen navíc s elektromotorem, baterií a pár dráty navíc. No a tady začíná jiný příběh. Příběh o tom, jak jsem hledal informace o elektrokolech po všech koutech, porovnával je, ptal se všude možně a všech možných, vybíral, a pak zase přebíral, jezdil a testoval a pak hledal zabezpečení, a taky příslušenství, a taky náhradní baterii, a taky... no a o tomto jiném příběhu je tento web. Třeba vám zkrátí cestu k tomu pravému elektrokolu anebo alespoň poslouží pro inspiraci a poučení.